Midsommar ve Skandinávii

V létě, kdy se dny prodlužují a slunce se déle drží na obloze, propuká ve Skandinávii bujará oslava, v Česku známá jako svatojánská noc. Tato dlouhá tradice, kterou slavíme ve dnech letního slunovratu od 20. do 25. června, je časem radosti, společenství a spojení s přírodou. 

Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě. Lidé slavili letní slunovrat, protože znamenal nejdelší den v roce a symbolizoval oživení, plodnost a vrchol slunečního svitu, který byl klíčový pro zemědělství. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby během dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů a odpovídajícím způsobem je oslavovaly.

„Slunovrat představoval klíčový okamžik v zemědělském kalendáři, znamenal vrchol léta a čas příprav na období sklizně.“

Historie oslav letního slunovratu

Oslavy svatojánské noci ve Skandinávii mají hluboké pohanské kořeny a vycházejí ze starých rituálů a tradic, které vznikly ještě před křesťanstvím. Tyto zvyky byly úzce spjaty se zemědělským koloběhem a přírodními cykly roku, zejména s letním slunovratem, nejdelším dnem v roce. Letní slunovrat, který nastává kolem 21. června, byl časem, kdy staří Skandinávci oslavovali sílu a hojnost slunce. Slunovrat představoval klíčový okamžik v zemědělském kalendáři, znamenal vrchol léta a čas příprav na období sklizně. Uctívání slunce bylo ústředním bodem těchto oslav, protože slunce bylo považováno za životodárnou sílu. Prodloužení denního světla bylo považováno za projev sluneční síly a přízně.

Slunovrat byl také spojován s plodností, a to jak země, tak lidí. Cílem rituálů bylo zajistit bohatou úrodu a zdravý dobytek i lidskou plodnost. Lidé věřili, že příroda je v tomto období prodchnuta mocnou magickou energií. Zapalovaly se například ohně, které měly zahnat zlé duchy a využít sluneční energii k ochraně úrody a dobytka. Zapalování ohňů bylo rozšířenou tradicí, která měla napodobit slunce a posílit jeho sílu. Tyto ohně měly chránit před zlými duchy a zajistit dobrou úrodu. Lidé někdy skákali přes plameny, což mělo přinést štěstí a plodnost

Věřilo se, že sběr bylin a květin během svatojánské noci má obzvlášť silné léčivé a magické účinky. Rostliny jako třezalka tečkovaná se sbíraly pro své údajné ochranné vlastnosti. Lidová magie a věštění byly běžné a jejich cílem bylo předpovídat budoucnost, zejména v oblasti lásky a manželství. Mladé ženy si například dávaly květiny pod polštář, aby si vysnily budoucího manžela.

Májka neboli midsommarstång, zdobená zelení a květinami, byla pravděpodobně pozdějším doplňkem ovlivněným středověkými germánskými tradicemi. Její použití při svatojánských slavnostech však symbolizuje plodnost a spojení s přírodou. Nedílnou součástí oslav byl tanec kolem májky a další společné tance a písně, které posilovaly komunitní vazby a radost z tohoto ročního období.

Voda měla během slunovratu zvláštní význam. V některých oblastech bylo zvykem navštěvovat prameny nebo řeky, protože se věřilo, že voda má léčivé účinky a v tomto ročním období je obzvláště silná. Koupání v přírodních vodách, zejména o půlnoci, mělo přinést zdraví a vitalitu. S příchodem křesťanství byly mnohé pohanské zvyky začleněny do křesťanských oslav, aby se usnadnil přechod a zajistila kontinuita oblíbených tradic. Pohanské prvky svatojánské noci se smísily se svátkem svatého Jana Křtitele (slaví se 24. června) a vznikl tak synkretický svátek, který pod křesťanskou rouškou zachoval mnoho starobylých rituálů.

Zatímco zjevné pohanské rituály dnes většinou vymizely, podstata svatojánské noci jako oslavy světla, přírody a společenství zůstává silná. Moderní oslavy stále odrážejí starověké zvyky a hlavní roli v nich nadále hrají ohně, tanec a květinová výzdoba. Přetrvávající obliba svatojánské noci poukazuje na hlubokou kulturní rezonanci těchto starobylých tradic ve skandinávské společnosti.

midsommarstång - symbol oslav ve Švédsku

Švédsko – Tanec kolem májky

Midsommar je ve Švédsku jednou z nejoblíbenějších a nejživějších oslav. Ústředním prvkem oslav je Midsommarstång neboli májka. Májka je obvykle vysoká dřevěná tyč ozdobená zelení, květinami a někdy i stuhami. Vztyčuje se na volném prostranství, často na venkově nebo v blízkosti vesnice. Kolem májky se shromažďují lidé, kteří tančí tradiční lidové tance a zpívají veselé písně. Tento tanec je symbolem plodnosti a spojení s přírodou.

Nezbytnou součástí oslav je nošení květinových věnců na hlavě, zejména u žen a dětí. Tyto věnce se vyrábějí z divokých květin a zeleně nasbírané na loukách a zahradách. Mnoho lidí si také obléká tradiční švédské lidové kroje, které slavnosti dodávají barevný a historický nádech.

Vrcholem oslav je tradiční společná hostina. K jídlu často patří nakládaní sledi, vařené nové brambory s čerstvým koprem, zakysaná smetana, pažitka a křupavý chléb. Typickým dezertem jsou čerstvé jahody, někdy se smetanou, které symbolizují začátek sezóny letních plodů. K jídlu se běžně pije akvavit (skandinávský destilát) a pivo a mezi jednotlivými doušky je zvykem zpívat pijácké písně, tzv. snapsvisor.

K svátku Midsommar neodmyslitelně patří hudba a tanec. Tradiční švédská lidová hudba s nástroji, jako jsou housle a akordeony, vytváří slavnostní náladu. Společné tance kolem májky zahrnují známé písně jako „Små grodorna“ (Malé žáby), při nichž účastníci hravě a radostně napodobují žabí pohyby.

Nezbytnou součástí oslav je nošení květinových věnců na hlavě, zejména u žen a dětí. Tyto věnce se vyrábějí z divokých květin a zeleně nasbírané na loukách a zahradách. Mnoho lidí si také obléká tradiční švédské lidové kroje, které slavnosti dodávají barevný a historický nádech.Vrcholem oslav je tradiční společná hostina. K jídlu často patří nakládaní sledi, vařené nové brambory s čerstvým koprem, zakysaná smetana, pažitka a křupavý chléb. Typickým dezertem jsou čerstvé jahody, někdy se smetanou, které symbolizují začátek sezóny letních plodů. K jídlu se běžně pije akvavit (skandinávský destilát) a pivo a mezi jednotlivými doušky je zvykem zpívat pijácké písně, tzv. snapsvisor. K svátku Midsommar neodmyslitelně patří hudba a tanec. Tradiční švédská lidová hudba s nástroji, jako jsou housle a akordeony, vytváří slavnostní náladu. Společné tance kolem májky zahrnují známé písně jako „Små grodorna“ (Malé žáby), při nichž účastníci hravě a radostně napodobují žabí pohyby.

Dánsko – Ohně a písně

V Dánsku je midsommar nazývaný Sankt Hans Aften a slaví se 23. června večer. Jádrem této tradice je zapalování ohňů a společné hodování. Tyto ohně, tradičně zapalované za soumraku poblíž pláží nebo jezer, symbolizují sílu slunce na jeho vrcholu a slouží jako společný symbol pro celou lokální komunitu.

tradiční dánský letní dezert - koldskål

Významným rituálem během svátku Sankt Hans Aften je pálení figuríny, která je často vyrobena ze slámy a představuje čarodějnici. Tento zvyk se vrací do starších dob, kdy se věřilo, že takovéto úkony zahánějí zlé duchy a zajišťují příznivé období. Když figurína praská na ohni, shromáždí se kolem ní společenství a společně zpívají píseň „Midsommervisen“ (Píseň svatojánského léta), kterou napsal dánský básník Holger Drachmann. Tyto tradiční písně dodávají večerním oslavám nostalgickou a melodickou kulisu.Příležitost dále obohacují projevy místních osobností, které se zamýšlejí nad významem slunovratu a podporují pocit jednoty mezi shromážděnými. Rodiny a přátelé se často scházejí na piknicích nebo grilování.

Norsko – Lidové tradice a komunitní život

V Norsku se svátek Midsommar, známý jako „Midtsommer“ nebo „Jonsok“, slaví s vlastními jedinečnými tradicemi a zvyky, obvykle 23. června. Vedle zapalování ohňů je klíčovým aspektem setkávání rodiny a přátel při společných aktivitách. Lidé se scházejí a společně zpívají tradiční písně a chvalozpěvy a přemýšleli o kráse přírody a významu slunovratu.

Jednou z oblíbených písní zpívaných během oslav je „Ja, vi elsker dette landet“ (Ano, milujeme tuto zemi), která oslavuje norské dědictví a hrdost. V některých oblastech Norska, zejména na venkově, se během Jonsok tančí tradiční lidové tance a hrají hry. Tyto aktivity přispívají ke slavnostní atmosféře, účastníci jsou ozdobeni tradičními kroji a květinovými věnci. Tance často symbolizují témata plodnosti a jednoty v rámci komunity. 

Významnou roli při oslavách Jonsok hraje také jídlo. Rodiny se scházejí, aby si pochutnaly na hostině z místních pochoutek, jako jsou čerstvě ulovené ryby, lesní plody a domácí chléb.

Finsko – Sauny a bílé noci

Ve Finsku je midsommar známý jako Juhannus jedním z nejočekávanějších svátků, který se slaví o víkendu nejbližším 24. červnu.

Mnoho Finů se uchyluje na své letní chaty nebo chalupy u jezera a utíká z města, aby se ponořili do klidu přírody. Finové se během tohoto svátku rádi věnují rybaření, plavbě na lodi a koupání, protože si užívají dlouhého denního světla a mírného letního počasí. Tradice saunování a následného ponoření se do chladných vod jezera je nezbytnou součástí oslav.

K tradičním zvykům během Juhannusu patří zdobení domů a míst březovými větvičkami, květinami a věnci. V některých oblastech se vztyčují májky ozdobené barevnými stuhami, kolem kterých se tančí lidové tance a hrají hry. Při těchto tancích se často hraje tradiční finská hudba a tancuje se v tradičním oděvu.

Jídlo a pití hrají při oslavách svátku Juhannus ústřední roli. Během venkovních pikniků a grilování se běžně podávají grilované klobásy, čerstvé ryby z jezer, nové brambory a různé saláty. Sezónní pochoutkou jsou finské jahody, které jsou známé svou sladkostí a výraznou chuť.