Co je typicky dánské? (1. část)
- Veronika Johánková
- 19. 7.
- Minut čtení: 3
Aktualizováno: 20. 7.
aneb kulturní průvodce dánskou duší
Kdybyste Dánům položili otázku „Hvad er typisk dansk?", dostali byste tolik odpovědí, kolik je lidí – a přesně to zaznamenává jedno video na YouTube, které ráda používám ve svých lekcích (ke shlédnutí zde). Video zachycuje Dány přímo na ulici v Aarhusu a ptá se jich na jednoduchou otázku: „Co je typicky dánské?“. Jejich reakce se pohybují od sladkého dezertu po chladné počasí, od kolektivního ducha až po jazykové šprýmy.
Na základě těchto odpovědí vznikl tento článek – mozaika všeho, co Dánové sami vnímají jako součást svého každodenního života, kultury i národní identity. A protože bylo odpovědí víc než dost, tento článek je jen první část této série. V následujících článcích se podíváme na další střípky dánské kultury očima těch, kteří ji žijí každý den. Začněme tedy s tím, co je podle Dánů opravdu „typisk dansk“.
Rødgrød med fløde – jazykolam i sladká klasika

Na první pohled jednoduchý dezert – červené bobulové pyré se smetanou. Ale jeho pravý význam leží jinde: je to test výslovnosti, kterým Dánové s potěšením provokují cizince. „rødgrød med fløde“ je totiž pro netrénovaného jedince téměř nevyslovitelný jazykolam. A i když nejste fanoušci sladkostí, jen samotné pokusy o vyslovení vás s Dány zaručeně sblíží.
Hygge – filozofie každodenního štěstí
Slovo „hygge", které původně pochází z Norska, se stalo celosvětovým fenoménem, ale jen těžko se překládá. Nelze ho popsat jen jedním slovem, ztělesňuje totiž pocit útulnosti, pohodlí, spokojenosti a pohody, často spojený s jednoduchými radostmi a uvolněnou atmosférou. Jedná se o kulturní koncept, který zdůrazňuje užívání si dobrých věcí v životě s blízkými, oceňování přítomnosti a vytváření vřelého a příjemného prostředí. Pro Dány je to mnohem víc než jen deka a hrnek čaje. Je to životní styl, který klade důraz na pohodlí, přítomný okamžik, blízkost a klid.
Flæskesteg – tradiční pečeně

Tato šťavnatá vepřová pečeně s křupavou kůžičkou je stálicí vánoční tabule. Ale nejen o Vánocích – pro Dány představuje flæskesteg tradici, domov a chuť dětství. Na druhou stranu je to i symbol silného vztahu k masu, obzvlášť k vepřovému, které má v dánské společnosti silnou pozici danou historií a tradicí. Dánové o udržitelnosti sice mluví čím dál víc, ale maso je stále nedílnou součástí každého většího jídla pro většinu obyvatel.
Rødpølse – červený kulturní fenomén

Neonově červený párek v rohlíku – na první pohled jednoduchá pochoutka, ale v Dánsku má status kulturní ikony. Je to fast food s nostalgií. Najdete ho na stáncích „pølsevogn", kam chodí i manažeři v obleku. Na druhou stranu – není to právě příklad zdravé kuchyně. Ale kdo by odolal, když kolem voní smažená cibulka a teplý rohlík?
Fællesskab – společně jde všechno lépe
Dánové si velmi zakládají na kolektivu, rovnosti, spolupráci a solidaritě. Ať už jde o práci, školu nebo komunitní zahrádku, všichni táhnou za jeden provaz. Ale pro nově příchozí může být těžké se do tohoto „kruhu důvěry“ dostat. Společenství je pevné, ale často uzavřené – dánská společnost může působit chladně, pokud stojíte „mimo systém“.
Déšť, vítr a chladné počasí – každodenní realita
Počasí v Dánsku není pro slabé povahy. Často fouká, prší, nebo je zataženo. Není divu, že se Dánové naučili vytvářet si vnitřní světlo – již dříve zmiňované „hygge". Ale je fér říct, že dlouhé šedé dny mají vliv na náladu, energii i motivaci. Dánové to ale berou s humorem. „Det er ikke dårligt vejr, du har bare forkert tøj“ – není špatné počasí, jen špatné oblečení.
Sæsoner – lehkost slunečních dnů a temnota, která tíží
Dánové žijí podle ročních období. Léto je časem volnosti, zimy jsou o světýlkách a čaji. Na rozdíl od kultur s celoročně stejným (dobrým) počasím, Dánové ví, že každé období má svou hodnotu – a své rituály. To ale znamená i nutnost neustálého přizpůsobování – od oblečení po energii a náladu. Podzim a zima v Dánsku má zvláštní kouzlo. Barevné listy, mlha, ticho. Je to čas, kdy se lidé víc stahují domů, zapalují svíčky a zpomalují. Ale je to i období, kdy se prohlubují deprese – zvlášť když přijdou dny bez slunce. Období podzimu a zimy je dlouhé, tmavé a náročné. Krátké dny, nedostatek slunce a šedá obloha často přispívají k sezónním depresím. Není to tabu – spíš sdílená zkušenost, o které se mluví otevřeně. Světelné lampy, vitamín D, pohyb a hygge rituály, jako sauna a otužování v ledovém moři, pomáhají mnoha lidem přečkat náročnější období. Vědomí, že v tom člověk není sám, je klíčové.

Sjov med sproget – humor jako obranný mechanismus
Dánové milují slovní hříčky, sarkasmus a suchý humor. Používají jazyk jako jemnou zbraň i jako prostředek sbližování. Ale pro cizince může být těžké poznat, kdy Dán vtipkuje a kdy je vážný – hranice je tenká. Tento humor není okázalý, ale když ho pochopíte, otevře vám dveře k pravé dánské povaze.






Komentáře